Historie berounské kostelní hudby

“Předrevoluční historie”

Berounský sbor, post regenschoriho v kostele sv. Jakuba. To bývalo na počátku minulého i v předminulém století “něco”. Na místo berounského ředitele kůru se prý konal několikadenní konkurs a získat jej bylo otázkou prestiže a cti. Někteří farníci s láskou vzpomínají na pana Josefa Tomana varhaníka regenschoriho, který v kostele sv. Jakuba působil od roku 1919. Od roku 1923 dokonce založil hudební školu. Přišla však doba komunistické duchovní pouště a v kostele sv. Jakuba byli věřící vděčni za varhanní doprovod v podání varhaníka a kostelníka v jedné osobě, pana Miloše Palkosky.

Kytarovky

S porevolučním přílivem věřících přibylo v kostele mnoho mladých hlasů. Ti si rádi zazpívali třeba tzv. “kantátovky” (tzn. písničky ze zpěvníku Cantate) s kytarou - pravidelné byly středeční bohoslužby pro děti z náboženství a páteční pro skauty, kdy mši hrou na kytaru a zpěvem doprovázela Martina Vaňková, dnes sestra Johanka z řádu Dominikánek, nebo Ivana Langhammerová; později přijížděli na dětské bohoslužby s kytarou manželé Konrádovi z Hořovic.

Zpívání s Josefem Kokešem

Někteří ale toužili též po zpěvu klasičtějším a v zimě roku 1992 - 1993 vznikla první skupina zpěváků (Kateřina Ticháčková, Jana Čaplová, Eva Hazuková, Ivana Langhammerová, Alois Vašků, Jaroslav Goldmann). Scházela každý čtvrtek večer ve farním sále berounské fary s panem Josefem Kokešem, který zkoušky vedl a doprovázel hrou na klavír. Repertoárem byly většinou křesťanské spirituály. O rok později zavítal na tyto zkoušky ing. Beščec, který měl zkušenosti z pražského sboru Madrigalistů, a pěvci se pokoušeli o první chorálový zpěv “Rorate coeli”.

SMRK

Ještě o něco později se “Zpívání” přesunulo na pátek vždy hodinu přede mší, která pak byla obohacena vícehlasými písničkami převážně ze zpěvníků “Hosana”. Řady zpěváků se rozrostly. Vedle “starých známých” (Eva Hazuková: soprán, Katka Ticháčková - Chejlavová: mezzosoprán, Ivana Langhammerová - Vašků: alt, Alois Vašků: tenor + kytara, Jana Čaplová: mezzosoprán) přibyla do skupiny Jana Červenková - Svatošová: soprán, Jiří Svatoš, který vedle barytonu vládl kontrabasem a též Daniel Průša s tenorem a kytarou. Téměř ve stejném obsazení s velkou výpomocí Radka Chejlavy a jeho mandolíny skupina pod názvem “SMRK” (Společenství mladých radostných v Kristu) vystupovala na prvním křesťanském hudebním festivalu “Sacro song” v červnu 1995 ve Vlašimi.Vedle pravidelného doprovázení pátečních bohoslužeb zpívala příležitostně o nedělích či při křtinách a svatbách.

Štafetu “Kytarovek”

posléze převzali mladší, kteří se scházejí pravidelně v neděli před večerní mší.

Chrámový sbor

Na podzim roku 1997 pozval všechny farníky, kteří rádi zpívají, ke zkouškám v kapli Povýšení sv. Kříže ing. Jiří Beščec. Ke společnému zpěvu se tu sešel základ “skupiny Smrk” s věřícími zpěváky s Berounského sboru Slavoš, kteří si chtěli zazpívat duchovnější repertoár a několik nových zpěváků. Pátky zůstaly zachovány a začala se zkoušet Rybova Česká mše vánoční v obsazení: soprán Eva Hazuková, Jana Svatošová, Ludmila Tomášková, paní Hánová; alt: Jana Beščecová, Marie Hlaváčková, Jana Čaplová, Ivana Vašků; tenor: Daniel Průša, Alois Vašků, Jaroslav Matys, bas: Jiří Svatoš, Miloš Palkoska, Jiří Beščec, který zkoušky zároveň vedl.
Chrámový sbor při koncertu 2002

Po prvním vystoupení na Vráži a v Berouně o Vánocích roku 1997-98, kdy na varhany hrál pan Josef Kokeš, se začal repertoár rozšiřovat, postupně se vyjma malých přestávek začalo zkoušet v celém průběhu roku, poprvé padlo jméno Chrámový sbor sv. Jakuba.

Nyní tedy toto těleso funguje již šestým rokem. Za tu dobu se zde vystřídalo více zpěváků, docházelo k novým setkáním, vznikala nová přátelství. V roce 2000 sbor nazkoušel “Marhulovu vánoční mši” společně se zpěváky a hudebníky z Litně a okolí pod vedením Václava Klimenta, za rok na to se ke spolupráci poprvé chrámový sbor sešel s orchestrem ZUŠ Václava Talicha s dirigentem Jiřím Šimáčkem. Letos společně zahrají a zazpívají Vánoční mši F-dur Josefa Tomana, berounského nevidomého varhaníka a. Historický kruh se tak uzavírá.
 

 

Partnerské stránky